Slavia : Olomouc, Eden 5.5.2011

 Už týden tady chybí komentář k utkání Ondrášovka Cup Slavia : Olomouc. Je to složité téma, ale přesto zkusím pár řádků napsat. S celou akcí vnitřně souhlasím, ale sám sebe jsem se několikrát ptal, PROČ to došlo tak daleko?

Ani po týdnu si otázku PROČ pořád ještě úplně nezdůvodním, ale prostě se v tu chvíli stalo to, co se stát muselo. V tom mě postupně utvrdilo jak rozhodnutí licenční komise, o kterém mimochodem musel ředitel Platil v době jeho arogantního projevu vědět, stejně tak další vývoj kolem našeho klubu. Nejvíce trpkého úsměvu pak vyloudila dnešní informace, že nový investor koupil „šoférovi“ akcie za symbolickou cenu.  I když nejsem věřící, měl bych zvolat "Bůh s Tebou SLAVIA"."

Už když jsem viděl výzvu Ultras, byl jsem rozpolcený. Sám bych s velikou chutí zmydlil ty šmejdy, pro které je SLAVIA pouhou zástěrkou v jejich hře o veliké peníze, ale na druhou stranu vím, že dnešní svět tak bohužel funguje a ozvat se proti tomu je jen kapičkou vody ve vyprahlé poušti.

Původně jsem se rozhodl, že na zápas ani nedorazím, protože jsem nepředpokládal, že by vůbec mohl začít. V průběhu dne, při neustálé komunikaci s Pavlem T.  jsme se dohodli, že to může být poslední zápas SK SLAVIA na vrcholné úrovni a proto jedeme. V očekávání solidní mely se mi hodně ulevilo, když syn Pavel, jezdící na každý zápas prohlásil, že mu není dobře a nejde. Už v té chvíli jsem totiž tušil,  že do protestu jdu naplno a vyžádá-li si to situace, neuhnu ani před zásahem policie.

Návštěva hrací plochy před zápasem by byla skvělým happeningem bez jakékoli agrese, kdyby chvíli předtím nedostali hráči příslib splacení 30% dlužných peněz. Díky tomu pak nastal rozkol mez hráči a fanoušky. Kluci toužili odehrát absolutně bezvýznamný zápas léta přehlíženého poháru ve chvílích, kdy se jedná o bytí a nebytí naší milované SLAVIE.  Protože "Vždycky jsme s Vámi" , chtěli jsme klukům vyjít vstříc a plochu vyklidili. Odešli úplně všichni, ale bylo tam jedno velké ALE. Před tímto zápasem, z hlediska vedení klubu tak důležitým, nebyl na stadionu přítomen jediný z členů vedení a proto bylo slíbeno, že se k diskuzi s vedením dojde během poločasu.... !!!

Když o přestávce vystoupil ředitel/mlžitel p.Platil, bylo jasné, že s poklidným protestem je konec. Stál jsem dole na ploše a bylo mi jasný, že je to průser. Nesouhlasím s rozbíjením čehokoliv, ale v tu chvíli mi přišlo krásný, že po 66 letech jsem v Praze přítomen malému červenobílému povstání!

Po nástupu "pomáhačů a chráničů" a výzvách pořadatele jsme se s  Pavlem T. v klidu stáhli z plochy a  zaujali místo v první řadě rohu tribuny Sever a pak sledovali další vyklízení stadionu. Vše probíhalo za davového skandování hesla "Chráníte zloděje".  V ten okamžik jsme se rozhodli neopustit tribunu sever až do finálního vyklízení. Stáli jsme s TATA v první řadě ochozů, šály nad hlavou, skandovali SLAVIA PRAHA a byli rozhodnuti, že své místo dobrovolně neopustíme.  Po minulých zkušenostech ale musím říct, že kromě první rozbuškové smršti byla PČR hodně v pohodě, i když v právním státě bych spíše očekával, že se její složky budou, s minimálně takovou péčí,  jaká se dostala nám, věnovat neprůhledným a pravděpodobně i nelegálním machinacím našich pánů majitelů.