10 setkání odboček Odboru přátel SK SLAVIA PRAHA - Rožďalovice 26.6.2010

26.6.2010 byl datum, který měl ve svém kalendáři zaškrtnutý nejeden slávista. Tuto sobotu se totiž konalo jubilejní v pořadí již 10 setkání odboček Odboru přátel SK SLAVIA PRAHA! A když desáté setkání, bylo nasnadě, že jej uspořádají přátelé z Rožďalovic, tedy odbočky, která v letošním roce oslavila taktéž 10. výročí svého vzniku! Na slávistické mapě jsou Rožďalovičtí zapsáni nejvýraznějším písmem. Jedná se totiž o nejznámější a pravděpodobně i nejaktivnější odbočku v celé České republice. To dávalo záruku, že vše bude organizačně zvládnuto a celé setkání proběhne v naprostém pořádku a pohodě.
Naše početná výprava samozřejmě nemohla na této nejvýznamnější akci O.P. chybět. Jádro naší výpravy bylo shodné jako na většině výjezdních akcí, tentokrát však přeci jenom náš tým seznal několika a jak se později ukázalo zásadních změn. Z Veleně odjíždíme posíleni o kompletní rodinu Pavla Nedorosta a Jardu Švejdu se svým potomkem, na místě se pak k naší výpravě přidala posila největší a to Václav Smetana z Kolínské odbočky. Původně jsme zamýšleli posílit naše mužstvo ještě o Michaela Janáčka taktéž ze spřátelené kolínské odbočky, ten však seznal při pohledu na naše technické finesy v prvním zápase, že naše ryze moderní pojetí hry nekoresponduje s jeho buldočí touhou po vítězství a dal zavděk lasu hozenému juniory z Nečíně. Ale to trochu předbíhám.
Slavnostní zahájení obstarali svými krátkými projevy jak zástupci domácí odbočky, tak vedoucí činovníci O.P., krátce promluvil i starosta Rožďalovic a pak už mohlo všechno vypuknout.
Los nám přidělil do skupiny Sudovo Hlavno, Chomutov a FO-OP Slavia Praha. Hned v prvním zápase se ukázalo, jak důležité bylo angažování Vaška Smetany, který se postavil do branky a rozhodl se, že do ní ani jednou nešáhne pro balon. Pochytal vše, co naše obrana propustila a když se ke konci zápasu uchytila pumelenice Jardy Švejdy st., ubránili jsme naše historicky první vítězství na setkáních OP!!! To jsme při čekání na druhý zápas zcela nedisciplinovaně oslavili Postřižinským pivem a dalšími pochutinami, kterých bylo na výběr opravdu převeliké množství. Takto posilněni jsme vyrazili k druhému souboji s Chomutovem. Bylo nám jasné, že ne útočná, ale hra založená především na úporné obraně je cestou k úspěchu. Na fotbal se asi koukat nedalo, ale cenná remíza 0:0 se počítala. Kdyby však Jarda Švejda ml. šel ve šlépějích svého otce a netrefil při naší jediné šanci zápasu tyč, mohli jsme dokonce slavit i nezaslouženou výhru! To však nevadilo, protože bod za remízu nám dával jistotu osmifinále. Snad pod dojmem překvapivého postupu jsme nastoupili proti Praze v bohorovném klidu a výprask 0:5 byl ještě, díky našemu gólmanovi milosrdný…
Pak už nás čekal soupeř ve vyřazovací části - Nečín (budoucí vítěz). Oslabeni o našeho nejlepšího hráče v poli Pavla Nedorosta, který musel odjet na otočku do Veleně, jsme uhráli vcelku přijatelný výsledek 0:4. To byla tečka za naším účinkováním v turnaji. O konečné a pro nás nad očekávání výborné 13 místo se zasloužil především náš host v bráně Vašek Smetana, ze všech sil podporován jedenáctkou přátel z OP Veleň (Josef Čada, Pavel Dvoriak ml., Pavel Dvoriak, David Kaiser, Jiří Machník, Pavel Nedorost, Dan Tomčišin, Honza Tomčišin, Pavel Tomčišin, Jarda Švejda ml. a Jarda Švejda.) O nasazení všech zúčastněných bude ještě dlouho vypovídat sádra, která od neděle zdobí Pepčovu levou ruku a v budoucnu se stane cennou ozdobou naší červenobílé stěny v restauraci u Arazimů.
 Do soutěže pod vtipným názvem cena Pavla Fořta, inspirované známým pokřikem "Pívo, vodka, becherovka - Pavel Fořt", jsme nominovali Jardu Švejdu ml., který se mezi 20 startujícími probojoval do finálové sedmičky, kde ale bohužel netrefil ani jednu z výše uvedených lahví zavěšených pod břevnem...
Turnaj pomalu směřoval k velkému finále, kde si to rozdali naši přemožitelé z Něčíně s Lázněmi Bělohrad. Dramatický a vyrovnaný souboj skončil 2:2 a o vítězi nakonec rozhodly penalty, ve kterých byli úspěšnější Nečínští a slavili tak zasloužené vítězství v turnaji. Jejich oslavu už s námi sledoval i nejčerstvější člen naší odbočky Pavel Malý se svým synem. Mimochodem je autorem a výrobcem našich nových odbočkových triček.

Pak už následovalo slavnostní vyhlášení, ze kterého si každý odnesl pamětní diplom a spoustu cen.
Večerní zábavy jsme se vzhledem k přítomnosti našich dětiček nemohli zúčastnit a tak jsme se mikrobusem, který nám pohotově zajistili rožďalovičtí přátelé, přesunuli do penzionu Bučický mlýn. V krásném prostředí této ekologické farmy jsme dlouho do noci rozebírali zážitky z této perfektně zorganizované akce. Utahaný jak Hudler po sezóně jsem dopadl do postele, Pavel dopadl z křesla na zem, a jak dopadli ostatní jsem se dozvěděl až ráno.
Po snídani jsme se ještě vydali prohlédnout krásnou rožďalovickou klubovnu a vyrazili k domovu.
Chtěl bych touto cestou poděkovat všem organizátorům za bezchybně zvládnutou akci! Zvláštní poděkování pak patří Blance Malé za pomoc s ubytováním a zajištění odvozu na Bučický mlýn.
Ještě jednou díky a těšíme se na viděnou, třeba už v srpnu v Kolíně na cyklistické vyjížďce!

TATA
FAITHFUL FOREVER