sparta - Slavia

Sraz na 281. pražské derby jsme naplánovali už na devátou hodinu ranní, což se ukázalo jako cíl nesplnitelný a vinou různých zdržní jsme se sešli o hodinu a půl později. Z Edenu jsme vyrazili v jedenáct hodin směr Strašnická, kde jsme nastoupili do připravených vagonů metra. Již v metru se bouřilo a zpívalo. Ve stanici Muzeum jsme vystoupili a u sochy svatého Václava se k nám připojili další slávisté. Poté jsme se pomalu přesunuli na Staroměstské náméstí, kde jsme měli menší pauzu. Tady se k nám přidali další dva členové naší odbočky a tím se vyšplhal počet na rekordních šest mladých fanatiků z OP Veleň. Další zastávkou byl Čechův most, kde jsme chtěli odpálit připravenou pyrotechniku. O tom jak to dopadlo všichni asi dobře víme... Na mostě připravené policejní jednotky nebrali žádný ohled na předem avizovanou akci a bezhlavě napadali a zatýkali nic netušící fanoušky. Bylo to tak nečekané, že se nikdo nezmohl ani na sebemenší odpor. Zaskočeni policejním "masakrem" jsme pokračovali na stadion nenáviděného klubu.

       Vyprodaný sektor sledoval trápení slávistů na hřišti. Konečný výsledek 3:0 pro spartu byl tedy logickým vyústěním. Za zmínku stojí další neodpískaná penalta po jasném faulu na Necida.

       Celý zápas se nepřetržitě fandilo, ale vzhledem k vývoji na hřišti se střídali slabší chvilky se silnějšími. Ke konci zápasu se slušně rozjel chorál "Zpívej šálala", kdy byla většina sektoru do půl těla. Dokonce deset minut před koncem dorazili zadržení slávisté, mezi nimi i bratr jednoho člena odbočky. Na to, že navštěvuje maximálně 3 zápasy za sezónu, má vskutku zajímavý zážitek.

      Celkově hodnotím dění v hledišti rozhodně lépe, než předvedenou hru sešívaných "borců". Znechuceni výsledkem a policejním zásahem odjíždíme zapít smutek do proseckého pivovaru, kde se smiřujeme s čím dál tím více přibližujícím se sestupem.

H