Slavia - klokani, 4.4.2015

Souboj rivalů,

takové bylo motto před zápasem s klokany. Po zápase se bohužel potvrdilo, že opravdu šlo o souboj rivalů o sestup. Ale popořadě. V sektoru 206 jsme se sešli  a „mačkali“ celkem tři !!! členové  odbočky Veleň.  Kdyby nebylo mladého jádra, které ničilo svoje hlasivky přímo v kotli, snad by ani nebyl nikdo, kdo by pověsil vlajku. Ostuda. Chápu, že byla sobota večer, velikonoce na krku, zima, povinnosti za pípou, ale přesto…
Zápas začal spíš bojem o každý metr hřiště, ale časem jsme získávali na vrch a přišli i šance. Hlavně ta, kterou měl Vukadinovič, pozdější hrdina ale i lotr, byla stoprocentní. Vše hlavní se událo po přestávce. Nejprve již zmíněný Vukadin krásně přehodil brankáře hostů, ale vzápětí se nechal vyloučit za úplně zbytečný faul.  Jestli to byl ale faul na červenou, to ví asi jenom rozhodčí.  Bohužel se opět potvrdilo, že Slavii se prostě neodpustí nic a rozhodčí při rozhodování mají jiný metr. Jak se ukázalo v minulých zápasech, kde se pokaždé našel nějaký zákrok nebo sporný moment, který byl vždy posouzen v náš neprospěch. Nebrečím, jenom uvažuju, jaký má smysl koukat na ligu, kterou rozhodují lidé kolem Dáši a Míry.

Logické vyrovnání po půlhodinové přesilovce klokanů se dalo očekávat. A tak remíza 1 : 1 nás opět posunula do boje o záchranu. Jako loni, předloni, před předloni ….

kyj